| |
-- Kompletní nové reportáže hledejte v pravém sloupci úplně dole, zcela aktuální kratší glosy najdete v rubrice "horké novinky" - rozklikněte zde vpravo.
Řekla bych, že to místo je někde za Dasným… prosinec 2019
 Dostalo se mi daru úplně se při cestování odpoutat od domova a každodenních starostí. (Moc dobře si to uvědomuji a vím, o čem mluvím, protože různí moji spolucestující co chvíli viseli na telefonu, nebo řešili emaily.) Moje předodjezdové přípravy probíhají pokaždé ve velké nervozitě a stresu a pravidelně si říkám, že už nikdy nikam nepojedu, protože mi to za to nestojí. Když ale tímto několikadenním nepříjemným obdobím projdu, zvážím a po zakleknutí dopnu kufr, nastoupím do auta a zkontroluji, jestli mám pas, kreditní karty, mobil, nabíječku a batoh s foťákem, někdo mávne proutkem (nebo trhne oponou, aby to bylo patetičtější) a já se ocitnu v „módu cestování“ … a už ani nevzdechnu po ničem z toho, co za sebou zanechávám.
Cesta mne naplno vtáhne a já žiju jen a pouze tady a teď, resp. tam a teď.
Blbý ale je, že to funguje naprosto stejně i obráceně. Cedule „Dasný“ … a je po srandě. Zapomínám, kde jsem to vlastně byla, a vytahuju obálku, na jejímž rubu je nadpis: „po návratu“ a pod tím se na mne pitvoří prvních dvacet úkolů, které jsem si tam před odjezdem napsala. A hned první pracovní den se začnou hrnout další „novinky“ a jobovky.
Tím tedy vysvětluji případnému čtenářstvu, jak to se mnou je a proč tento můj web bohužel nepřekypuje novými příspěvky – a „horké novinky“ jsou už všechny vystydlé.
Dobré je, že mám své cestovatelské notesy napěchované poznámkami a příběhy a že mám ty stovky fotek, špatné je, že nemám čas. Holt každý z nás dělá, co může...
POSLEDNÍ AKTUALIZACE:
Říjen 2022: KONEČNĚ! Po 19-ti letech nový cestopis.
"Fotocestopis" o tajemném vysokohorském regionu v podhůří Himalájí"
Původně to byly "rodinné cestovatelské stránky .... prosinec 2013
 Původně to byly "rodinné cestovatelské stránky", jejichž prostřednictvím jsme chtěli potěšit lidi stejně posedlé, jako jsme byli my. Ty, kteří jsou v pravidelných intervalech puzeni nutkáním sednout k mapě, zalistovat v Lonely Planet, prohledat internet a posléze objednat letenku nebo sednout do auta...
Nejednou se nám totiž stalo, že jsme cíl své příští cesty zvolili podle jediné fotografie, která nás okouzlila, podle jediného novinového článku, který nás zaujal. Rádi bychom se s ostatními podělili o svou radost a nadšení z míst, o nichž jsme mnohdy ani netušili, že mohou být tak úchvatná.
|
VŠECHNO JE JINAK:
„Ať je to jak chce, parťák na cesty byl Jirka Brůha fakt dobrej.“
Cesty jsme s Jirkou plánovali většinou spolu. Abych byla spravedlivá, tak některé krásné destinace byly čistě jeho nápad. O webovky se od začátku spolu s „mým nepostradatelným ajťákem“ starám pouze já. Texty píšu sama. Knihy jsem napsala, sestavila, připravila do tisku a kompletně se o ně starala sama. Fotili jsme s Jirkou oba dva až do roku 2004 – tehdy toho definitivně nechal. Od té doby fotím jen já a on mi k tomu optimalizoval podmínky. Již dříve jsem mnohé cesty absolvovala bez Jirky, když „nemohl“ nebo nechtěl.
V létě 2013 se provalilo, že se mnou léta letoucí hrál nehezkou hru. Takže už cestuju sama či v doprovodu jiných.
O cestách budu pochopitelně psát dál a ještě doplním i několik reportáží z minula, společných s Jirkou, které se mi zatím válejí v šuplíku.
|
Tlačítko vás zavede na (trochu osobní) stránku s "horkými novinkami"
|
- jak je to s našimi cestopisy
- problémy s vydáváním knih
|
- fotografování na cestách - proč?
- prezentace fotografií
|
- fotografování lidí
- když je fotografování zakázané
|
- fotovýbava, oblečení
- technické "finesy"
|
- (snad) zábavné východisko z nouze
- ať žije fotošop!
|
|
|
|
Tlačítko vás zavede k našemu netradičnímu bytovému projektu JKPK-čepačuka
(který bohužel rychle začal, rychle skončil)
|
|
Tlačítko vás zavede na web ateliérových fotografií Stanislavy Brůhové
(který bohužel už dlouho stagnuje)
|
|
|
|
|
|
Jak je to s psaním...