Jerash, starověká Gerasa.
 Během krátkého pobytu v Jordánsku bohužel nebylo v našich možnostech navštívit více historických památek, ale byli jsme odhodláni podstoupit zhruba dvousetkilometrovou zajížďku a navštívit město Jarash (někdy psáno Jerash). V kopcovité krajině severně od hlavního města Ammánu leží dnešní arabský Jerash s rozsáhlými vykopávkami antického města Gerasy. Tištěný průvodce nám poskytl nezbytné informace o dějinách tohoto místa. Dozvěděli jsme se, že se město rozrostlo v místě původního vojenského stanoviště Alexandra Velikého a díky své strategicky výhodné poloze získávalo postupně na významu. Největší rozmach zaznamenala Gerasa na přelomu tisíciletí, za vlády Římanů, kdy se stala součástí Dekapole, svazku deseti svobodných měst v římské provincii Sýrie. Celá východní část staré Gerasy je nyní bohužel překryta novou zástavbou. K obdivu však plně postačí dodnes výborně dochované stavby západní části pocházející ze ´zlatých´ období města - z období římského a byzantského.
Nympheum - honosná polokruhovitá fontána ze 2. století.
Mohlo by se zdát, že Gerasa je jedním z několika starých římských měst, jejichž pozůstatky můžeme dodnes navštívit na různých místech Evropy a Malé Asie a která se navzájem dosti podobají. Všude najdeme více či méně zachovalý amfiteátr, všude jsou rozvaliny římských lázní a téměř vždy se můžeme projít po hlavní promenádě lemované sloupy. V Gerase najdete však něco, co nikde jinde není.
Krom své velké rozlohy a velmi dobrého stavu, v jakém mnohé budovy dodnes jsou, má Gerasa jednu velkou zvláštnost, která musí upoutat každého návštěvníka zvyklého na římský smysl pro řád, pravidelnost a symetrii. Je zde vše, co by z urbanistického hlediska mělo správné římské město mít. Půdorysnou páteří je hlavní třída Cardo, přesně kolmo ji protínají dvě další hlavní tepny - Jižní a Severní Decumanum. Na křížení těchto komunikací jsou dosud dochovány tetrapylony, trojrozměrné brány, kterými se projíždělo napříč ze všech čtyř směrů - byly, pravda, velmi dekorativní, ale musely výrazně zpomalovat provoz - inu tehdy asi dopravní zácpy nebyly. A do této přísné pravidelnosti je najednou zasazeno Oválné fórum. Náměstí, které kdysi sloužilo jako tržiště, je obkrouženo kolonádou iónských sloupů, měří 80x90 metrů a je - z důvodu terénního sklonu - vybudováno na sedmimetrových základech. Jedná se bezesporu o nejzvláštnější náměstí, jaké se nám z antických dob dochovalo. Osobně bych si troufla říci, že spíše než oválné je šišaté... Působí však nesmírně mile a lidsky uprostřed oné římské strohosti. Je výborně zachovalé a jeho zvláštní tvar je umocněn velkými dlažebními kameny, které v soustředných křivkách kopírují jeho základní obrys. Toto bizarní prostranství pochopitelně nevzniklo jen tak. Vysvětlením pro jeho tvar je snaha po sjednocení severozápadně-jihovýchodní orientace přilehlého Diova chrámu a přísné severo-jižní osy římských ulic.
Oválné fórum je bezesporu nejpůsobivějším místem v Gerase.
V rozsáhlém prostoru geraských vykopávek by se dalo bloudit celý den. Návštěvník se jen stěží orientuje v málo přehledných rozvalinách antických chrámů, z nichž mnohé byly v pozdější byzantské době buď důkladně přestavěny, nebo pouze mírně pozměněny a zasvěceny křesťanským svatým. Areál jsme prošli svižně a na chvíli před další cestou jsme si odpočinuli až před odjezdem, v místní kavárničce. Za své trmácení po rozvalinách jsme zde jsme byli odškodněni další novou zkušeností.
Objednali jsme si kávu. Jelikož milujeme pravé italské espresso, a víme, že  všude v arabských krajinách vaří kávu
tureckou s ´lógrem´, která nám moc nechutná, dávali jsme si zde většinou čaj. Tentokrát jsme však měli před sebou dlouhou cestu do Petry, a tak jsme porušili pravidlo. Byli jsme překvapeni, jak káva, kterou nám na orientálním podnose přinesl Arab s mohutným knírem, nádherně a velmi podivně voněla a měla i zvláštní chuť. Nestyděli jsme se projevit elementární neznalost a zeptat se číšníka, čím je ochucena. "Je to káva s kardamomem," zněla odpověď. Byla opravdu výborná - doporučuji ochutnat - dá se připravit s pomocí drceného a trochu opraženého kardamomu i doma v Čechách.
|
