Taiwan – Ilha Formosa – Krásný ostrov
duben 2018
 Emočně nejhezčí výlet za posledních pár let. Své mladší dceři Alžbětě jsem slíbila jako dárek k Vánocům cestu – po delší době. Chtěly jsme letět na Bali, ale nestabilita tamní sopky nás od toho odradila ... při skleničce padl nápad Taiwan – proč ne? Masově se tam nejezdí, tak to zkusíme!
Koupily jsme si letenky a zajistily nocleh v Taipei na první tři noci – na všechno ostatní jsme se vybodly ... uvidíme na místě.
Hurá! Zase jednou stará dobrá improvizace a volnost, jak jsem byla zvyklá! Žádný pevný itinerář, žádné nervy, abychom dojeli na místo určení, kde máme dva měsíce předem zarezervovaný hotel...
V úvodní reportáži "horká novinka" tentokrát okopíruju emailový deník, který jsem každý den posílala kamarádům domů (bez čárek a háčků, jak jsem to ďubala do iphonu). Je to zase trochu jiný pohled – zase jiný způsob sdělení... snad se i vám bude líbit :)
Hlasi se Taiwan :)
Zdravim kamaradi:)
Jsme s Tulou stastne v Taipei - je tady plus 6hod. Bydlime v centru v pidihotylku. Je to tu cele zvlastni a nezvykle, ale veskrze mile a pratelske - presne neco mezi Japonskem a Vietnamem. Uz jsme prosmejdily kus mesta a byly ve trech chramech a na veceri u pani Korejky a na vybornem kafi.
Historka dne je ale z prestupu v Pekingu- uaa - to byl zazitek! Pominu neuveritelne fronty a kontroly (palubni listek drzeli vzhuru nohama, ale to jim na dulezitosti neubiralo) :)) Ale! Terminal je novy, veliky a je to vlastne jeden obri prostor vselijak cleneny - a byla tu neuveritelna zima. Fakt se to nedalo - veskery personal a prodavaci byli v perovych bundach a mezi tim nebozaci cestujici v transferu do teplych krajin v sortkach a trickach.
Chtely jsme s Tulou prchnout do nektereho VIP salonku, ale ukazalo se, ze vsechny jsou reseny jako jakesi oddelene ale otevrene terasy v ramci onoho ledoveho prostoru - slecna ve vataku nam rekla, ze holt je venku velka zima a technicky nejde celou halu vytopit (nevim, co budou delat v mrazech) - zeptala jsem se, jestli je tam tedy vubec nekde tepleji, a ona, ze leda na zachodech!:) Tak jsme si s Tulou koupily caj, vlezly na zachody, sebraly hajzlbabam dve zidle a hezkou hodinku a pul jsme tam bivakovaly:)) Jedine to nas zachranilo pred nachlazenim... nasleduji fotky :)
zdravim domu - stbru :)
Uz jsme se vyspaly po letu ...
... a otrepaly se z pekingskych zachodku a je nam fajn!:) Je to tady FAKT DOBRY! Lide jsou neskutecne mili, prijemni a bezelstni. A to jidlo... !!! Uz jsme prisly na system: vcera jsme vlezly do restaurace, daly si dve porce, ktere nebyly k ujedeni, a tim jsme napchate skoncily. Dnes uz jsme furbe!:) davame si zasadne poulicni ňaminky - vzdy jednu porci dohromady, abychom mohly ochutnavat na pokracovani.
Rano krapalo, tak jsme jely do “Narodniho palacoveho muzea”, ktere je trochu z ruky a kde jsou poklady zachranene ze Zakazaneho mesta - doted jsou o ne mezi Cinou a Taiwanem velke tahanice. Nakukala mi to Ladovka (neposlal by mi na ni nekdo pls email?), jinak bych tomu nevenovala takovou pozornost - byl to dnesni velky historicky pocin, pak prestalo prset a uz jsme delaly jen “blbiny”:).
Byly jsme v “alternativni a nonkonformni” lokalite Treasure Hill, coz zase az takovy ulet nebyl, ale pak jsme se vylouply na nesmirne zajimavem celkem rozsahlem “veletrhu” moderniho designu - napady mladych studentu nekdy neuveritelne futuristicke (vzor vytvoreny bakteriemi z ruznych casti Taipei na Petriho miskach prevedeny do graficke a zvukove podoby ...!!!!), jindy kycovite hloupoucke - vsudypritomna oblibena prasatka ... to vse ve stare honosne tabakove tovarne - plus vystava soucasneho designu ... potom šup - taxi a dalsi velky chram na procviceni a ! ... a: nejstarsi ze zdejsich proslulych poulicnich nocnich trhu ... fakt zazitek! smazene kreveti kulicky, momo s veprovym a omeleta ze zvlastniho desne gumoveho a desne dobreho testa s vajickem a syrem ... na smrdute tofu jsme si zatim netroufly ... vzaly jsme to domu pres bar, ale pitome pivo tu maji fakt desne drahe, tak jsme zakoupily v oblibene samosce 7eleven sake a regenerujeme v posteli na zitrek.
... dobre odpoledne, dobrou noc! :)
stbru a tubru
(jo! A kovarove kobyle dnes praskla zilka v oku - a to je furt neco pri cestovani! - ale porad lepsi, nez kdyby mi praskla zilka u prdelky:)
Konec smajdani po meste...
ugh! mame nozicky na fasirku... zname to - je to vzdycky, kdyz se jede do velkomesta... dnes jsme se uz trikrat premistily i taxikem!! a to je co rict pri me skrblivosti!:)
Dalsi vec, co jsem si uvedomila: jsem vychovana svou maminkou tak, ze je zahodno navstevovat pouze stare pamatky! - moderni veci nestoji za pozornost ... sama jsem se uz trochu “srovnala” driv, ale nyni Tula je pravy opak - tak se snazime to vhodne namixovat ... ja “bojuju” o stare chramy doporucovane LP, ona tlaci moderni alternativy - zatim nam to vychazi - jeste jsme si nevjely do vlasu :) a uhlidaly jsme toho mnoho!
Fotky z ajfounu moc nemam - zasadni snimky pochopitelne jsou ze zrcadlovky...
Dnes jsme natrefily na velky obrad v nejproflaklejsim chramu Bao´an ... maji tam nadherne malby - viz nize ... pan knez tam slozite sachoval se zrcatkem, na ktere kreslil znaky a pak hazel prasatka na sochy bohu, a potom dostal kohouta, se kterym vselijak “caroval” - cekala jsem, kdy ho odkragluje, ale nakonec ho strcili zpatky (zivyho) do papundeklovy krabice... zase nic - ach jo...
... chtela jsem psat o dobrodruznem pokusu o pujceni auta u mistniho gangu, ale jsem urvana jak lama - zitra pred snidani jeste mazu na strechu chramu fotit ornamenty - pul km tam a pul zpatky - pak se balime a jdeme pro auto od jine spolecnosti - drzte nam palce!:)
(Uznavaji tu jen papirove ridicaky - mam jeden salatovy, asi 12 let propadly...)
zdravim do Evropy!:)
(fotka uplne dole je hlavni nadrazi)
... kdyz jsem psala, ze mi nemusite psat wow, necekala jsem, ze mi tim padem nikdo nenapise ani kvak..,)
:))
Dneska mam hromadu fotek!
Vyzvednuti auta dopoledne probehlo nad ocekavani hladce - nakonec jsme unikly mafianum a po peripetiich nasly jakousi ofiko pujcovnu - info pro pany: mame bily auto s velkym kufrem, co ma volant a ctyri kola - dalsi technicke podrobnosti nevime:))
Zmatecni provoz a chuchvalce motorkaru ze vsech stran mi ani tak nevadily, ale potiz je zdejsi prebetonovanost - obri konurbace a vsude silnicni mimourovnove estakady - trefit se i s gps ke kumst - bez gps si to nedovedu predstavit ... nicmene jezdime srdnate:)
Dnes jsme se dostaly k oceanu - do “raje geologu” Yeliu - mam to nafocene velmi a budu potrebovat fundovane vysvetleni...
Pak jsme se presunuly do Jioufenu - byvaleho zlatokopeckeho mesta - ve srazu, priserny krpal, serpentiny a schody ... nakonec jsme se tu ubytovaly u Rity :) ... na nocniku sedi jeji dcerka :)
Na veceri jsem si naramne posmakla - zdejsi vyhlasena polevka s knedlicky - kazdy s jinym masem - poznala jsem akorat krevety - ostatni jsem neidentifikovala ... a pak prouzky meduzy!! - uaa! priserne dobre!! chrupave - obavam se, ze jsem to jedla poprve a naposledy ... a na zaver zklidneni v cajovne - sto let stara budova - malinko jsme pochytily, jak se pripravuje tradicni taiwansky oolong ... a posledni fotka: nocni cesta domu turistickou “krvavou ulickou”, ktera je po zaviracce nadherna..
zdravim vsechny domu!!:)
Takhle moc daleko nedojedeme :)
... s autem se courame a uzivame si. Je krasne pocasi, mame spalena ramena, ale zitra maji prijit bourky... uvidime, mame plan B - prchnout do horkych pramenu...
Dnes rano jsme se vydaly na kopec/horu Jilongshan - “smaragdovy kolos” :)) dle LP. Cedule hlasala: delka vystupu 900m... kdyz jsem zjistila, ze cely ten skorokm jsou lautr schody, resp. nepravidelne stupne, tak jsem to ve 2/3 u pavilonku vzdala, vratila se a v mezicase, nez se Tula vrati, jsem sla fotit na hrbitov v protikopci :)) - moc jsem si tim nepomohla, nicmene obhlidla jsem si zdejsi moznosti - pro pripad... :)
Pak jsme jely klikaticemi, misty opravdu - ale opravdu krivolakymi cestickami az ke “Zlatemu vodopadu” - od medene rudy - u Jinguashi ... prilehla obri tavirna medi, impozantni technicka pamatka, ktera klesa v dnes jiz rozpadlych a zarostlych stupnich az k mori, vypada s spolu s okolnimi kopci pomalu jak Machu Picchu... Dale po pobrezi velmi clenitem a atypickem - obed v lidove jidelne v rybarske vesnici - chlapi tam do sitek lovili “nafukovaci ryby” - koukaly jsme na to jak blazni - ctverzubci! a podobna je i povestna fugu, ale nema “bodlinky”, jako ty “nase” ... mam na zrcadlovce, nebyl cas na mobil...
Pak jeste par zastavek - mj moderni budova muzea Lanyang.
Jsou tu nesmirne hodni, vstricni a zabavni lide... pan udrzbar na nas spiklenecky zamrkal a pustil nas do arealu “Nar.centra tradicniho umeni” jakymsi technickym vchodem, aniz bychom o to nejak zadaly (usetril nam tak asi 500 za vstup) ... Tula se skamaradila pri vystupu na kopec s pani z Keelungu, ta nas zvala hned na obed, ale musely jsme zdvorile odmitnout z duvodu nedostatku casu... Dnes vecer nas ubytovavala neskutecna poplašňačka - YaYa, coz v prekladu znamena “kachna” - malem jsme se s ni pocuraly smichy...
Hrozne moc svandy uzijeme s online prekladacem, ktery nacte cinsky napis a prelozi ho- resp. “prelozi ho” - ale jak!! :))
Napis na stanku se smazenymi kulickami “jasne a nemastne ruce” je jen maly vzorek:))
Jezdime zcela nezavisle, o nocleh se zacneme zajimat vzdy az po 17 hodine - zatim se to dari naramne. Dnes jsme skoncily ve meste Ilan, o kterem neni v LP ani radka - asi jim napisu stiznost!! Uzasny nocni trh, velka legrace!! :) Ryzova pole mezi panelaky.
... a honem vysvetlivky k poslednim trem fotkam:
- se slicnou pani z obchodu cukrovinkami a korenim jsme si porovnavaly utlost pasů
- neodolala jsem a chtela v jednom ze zdejsich oblibenych automatu vytahnout mechanickym paratem plysaka pro Josefinu, ale ne a ne... ! :( :)
- chtela jsem Josefine koupit MODNI saticky na krtiny, ale Tula mi to zatrhla - “mami! tohle NE!”
... pritom jsou takovy hezky, zejo ... Prizziove by se za ne urcite nestydeli! :))
tak zdravim do Evropy!! :)
To jsou ty oči naší Dory! :)
Upozorneni pro jemnocitne: snad to ani neotevirejte...
... tohle taky prodavali na rybim trhu v Suao. Velikost golfoveho micku - jazykova bariera mi nedovolila zjistit, jaka ze ryba to je/byla...
To se nasmejeme, az mi rupnou obe Achillovky najednou!...
... nohy uz mam docista umordovane... pote, co jsem zazehnala dramaticke loupani v kolenu, mam nyni dozajista zkracene slachy, ze sotva lezu ... Tula mne prohani a mame kazdy den nejaky trek - Taipei byl “jeden velky trek”:)) ... predevcirem jsme se hrabaly na skalni mys do schodu a po pesine vysoko nad morem v Yeliou, vcera na zmineneho “smaragdoveho obra” a dnes asi 8km v soutesce Taroko (posledni dve fotky).
Mely jsme kliku, neb predpoved hlasila dest a bourky, nicmene my vyvazly suche - avsak ne az tak, protoze jsme zpocene a ulepkane, jak uz jsem na tech svych vyletech zvykla...
Souvisejici humor:
Dnes bydlime v Hualien v “B&B without breakfast” :)) u zcela evidentne 4% hocha, ktery se premistuje uspornymi tanecnimi pohyby, obema nam rozbalil nove mekkoucke bile frote papuce a nase boty kazal umistit do botniku a POZOR! omluvil se, ze nam kufry prinese do pokoje az za kratkou chvili, protoze nejdriv musi umyt kolecka!! :)) Bylo nam trochu blby, ze jsme po celym dni tak zatouchaly...Kdyz jsem s nim mluvila, tak vzdycky malicko couvnul. Povidam Tule: “sledujes, jak si prede mnou udrzuje svou bublinu?” a ona: “se divis?:))”
Prvni dve fotky jsou z krasneho rozsochateho pristavu Suao - Tula na mne byla hodna: ridila pres mesto, zastavila, kde jsem zavelela, ja vyskocila, fotila, ona na mne cekala.
Fotka jidla je ze skvele “etapove zastavky”, kde jsme se rozsouply vegetariansky mezi nakladaky u hlavni silnice.
Fotka nadherneho pobrezi - ALE!! - vubec to neni jednoduche... uzka silnice je zakousnuta do strme skaly (je tam videt) ... musi se furt jet, nelze skoro nikde zastavit, nelze se divat dolu - znacny provoz, nakladaky bez servitku... serpentiny ... takze 25km za 3/4 hodiny je zdejsi bezny pomer...
mavam domu!!! :)
Neni nic lepsiho, nez se po horkem dni osvezit v horke polevce! :))
... predpoved neustale hlasa bourky a deste, tak mame pri sobe destniky a plastenky ... mraky se honi, vitr duje, vecer byly i blesky, ale nastesti prselo dnes dvakrat velmi mohutne, ale jen po 10ti minutach - poprve jsme se cpaly nudlemi a tofu na obidku, podruhe jsme nakupovaly ňaminky v oblibene samošce 7jedenact... :)
ryzova pole, pralesni porost na oblych kopcich, krasne pobrezi - ocelove more, dramaticka mracna, lehke mrazeni kolem zaludku u vedomi zdejsi divoke tektoniky ... rano jsem byla v koupelne a nastal podivny randal - pristavalo letadlo na hualienskem letisti, ale jak jsem zblbla, tak jsem premitala, kam honem bezet nahata, jestli je to zemetreseni - takze Tula vyguglila a nahlas cetla instruktaz, jak se chovat, jste-li v budove, na ceste autem, nebo v noci v posteli...
vyhlasenych horkych pramenech - fotky vysmatych osamelych lidi v prirodnich jezirkach jsou vsak bohuzel velmi zavadejici - bud musite splhat nekam do hor 20km pesky, nebo natrefite na fenomen, ktery se vyskytuje jednou za par let, nebo si holt zaplatite neromantickou “horkou polevku” :)) v ramci ubytovani.
(Google prekladac z cinstiny je fakt skvelej!!! - pokud clovek trochu premysli, tak si kontext pochopitelne nejak posklada, mnohdy je to jedina moznost, jak se s mistnaky vubec nejak domluvit, ale slzy smichu pritom tecou!!! :))
Venujte pozornost poslednimu obrazku a prectete to cele! ... je to jen jedna mala ukazka z mnoha! )
Takze jsme se dnes s Tulou ubytovaly ve vyseptale lazenske ubytovne ROH, zaplatily zatim nejvic za jednu noc, ale mame tu horkou polevku vsudypritomnou - blby je, ze tece i v koupelne a mejdlo se s ni moc neda smejt...
... uz jsme si rozfazovaly dny do konce vyletu - potrebovaly bychom asi ctyri navic! Zatim jsme nikdy nedojely dle planu - snad se dohrabeme na letiste :)
zdravim do Cech !! :)
Zapadni pobrezi - ugh!... to je vedro!
Musely jsme se pochlapit a trochu slapnout na plyn... ze vcerejsi teple polevky v jihovychodni casti ostrova jsme sjely jeste kus na jih a pote se daly vlastne jedinou kloudnou horizontalni spojkou v dolnich 3/4 ostrova pres kopce serpentinami na zapadni pobrezi a odsud uz jedeme stale smerem na sever. Vsechno je tu jine: velka urbanizace, dalnice a hlavne klima: velke vlhko, vedro, dusno... trvale ze mne leje...
Silnicni provoz na Taiwanu ma velka specifika: zejmena se predjizdi zleva i zprava(!) - nejen skutry ve meste, ale i auta na silnicich - takze sledovat vse kolem sebe!! Jezdi- jezdilo se ale velmi pomalu - na vychode na “normalnich silnicich” 60km/h !!! Docela se to dodrzuje, tak jsem se pochopitelne prizpusobila - desna pruda!! Kdyz obcas na ctyrproudovce povolili 70km, tak to uz byl odvaz! :) ... Tady na zapade jsou ale highway s povolenou 110, coz se paradoxne dodrzuje uz mene, avsak system predjizdeni i zprava, klickovani a myskovani se praktikuje i tady... takze jeden ma co delat...
Dnes byla jedina zastavka v Kaoshiungu - velmi doporucovane a vychvalovane Lotosove jezero... ugh! - obri velkomesto se systemem silnicnich estakad - nastesti jsme uz sehrana dvojka pilot/navigator, tak jsme se trefily napoprve... No, nejvetsim zazitkem byla hodinka v opravdu dobre kavarne - pan snad mel i kus sve vlastni plantaze a fakt tomu rozumel! Jinak nabozenske stavbicky kolem jezera s obrimi barevnymi nalakovanymi draky a sochami bohu = Wiener Prater! :)
Honem pryc - po dalnici do stareho sidelniho mesta Tainanu - ackoliv je take velke, tak ma “lidske usporadani” a je moc sympaticke. Ubytovaly jsme se v male ulicce v historickem centru a na dve hodiny si daly rozchod - ja obihala “LP highlights” ... uplne jiny a velmi krasny je zdejsi konfuciansky areal (velmi stary!!) ... na rozdil od ostatniho :)
Dneska moc humoru nebylo- jsem rada, ze jsem to odridila - zatim mame najeto nejakych 560km, coz neni mnoho, ale na taiwanske pomery to je dost...
zdravim domu!!
Jo! ... posledni fotka - konecne humor!:) ... ofoceny jidelak z dnesni vecere - asi maji taky google prekladac!!:)) - posledni polozka “slepici prdel” nas vskutku dostala!:))
Jeste neee... jeste par dni!
... uz se na mne vali zpravy neblahe - tomahawky v Damasku, zemrel Milos Forman... Ja se na vylete vzdycky egoisticky odstrihnu od reality a ziju uplne jinak - chovam se uplne jinak - vse hazu za hlavu a snim...
Dneska byl tak skvely den!! Jestli vcera nebyl humor, tak dneska zase smichem tekly slzy ... chtela jsem o tom psat - ted je mi trochu uzko, ale oteviram druhe pivo ze 7eleven a “preklapnu se” zpatky ... :)
Tak.
Rano jsme se jeste trochu pocochnily ve velmi prijemnem Tainanu - fotka “velke jizni brany” - a vyrazily po highway na severovychod - v umornem vedrovlhku jsme sjely do vyhlasene oblasti kavovych plantazi u mestecka Gukeng - musim pochvalit Tulu, ktera je velmi komunikativni a lehce a s gracii navazuje kontakty s mistnaky - ne, ze ja bych se nebyla schopna domluvit, ale jsem uz krapet urvana, takze ji rada prenechavam iniciativu - ona se svym mladistvym entuziasmem zvlada mnohe ... ja se mezitim jedu nekam otocit s autem :)
Takze nejprve v garazich vyzjistila, kudy vlastne ke kavovym plantazim (ono to zas tak evidentni neni...) ... a pak se na miste skamaradila s pani, ktera nas dovedla do velmi - alefaktVELMI! :) - autenticke zpracovny, prodejny ... (fotek hafo mam na zrcadlovce - ono se to vsechno neda stihnout...)
- ty stihle palmy na fotce jsou betelove palmy!
... a pak uz proflakle jezero SunMoon Lake ... alpske jezero v srdci Taiwanu!” :)
Domotaly jsme se sem naprosto neskutecnymi klikaticemi uzkymi - jeste, ze v kazde zatacce maji zrcadlo!!
Jezero samotne - turisticka masovka... ale kolem dokola kopce a prales pralesovaty!!
Fotka z hotelu, kde jsme nenocovaly :) ... vybraly jsme si ho, protoze velmi krasny, byla jsem pripravena pekne priplatit za zazitek, ale dle ocekavani meli plno - pani majitelka byla velmi vlidna a mila - litovala, ze nas nemuze uspokojit, tak nam alespon nabidla caj, provedla nas, vyfotila nas a sehnala nam nahradu...
(Fotka - vecerni vyhled z balkonu, kde spime - no, nekupte to za ty penize! :) )
Nahradu za dvojnasobek ceny, kterou tu bezne platime ... eeeh - kroutila jsem se... ale nakonec mne presvedcilo, ze mame “fireughfr free” ??? co to je? rozumelas tomu, Tulo? ... ohnostroj?? taky nevim... what does it mean?? ... ukazali nam fotku ... ale bylo by to na dlouhe ďubani ... nedojedly jsme veceri (dali nam to do kybliku a nechali nam na recepci), protoze jsme sly na vypravu s “teacher” za svetluskami, o kterych basnil uz chlapec v Hualien! ... nyni je sezona svetlusek!!! nevyuzijte toho!!
... Pani vedkyne byla nesmirne vymluvna - prednasela a zive gestikulovala - napodobovala let jednotlivych druhu a vysvetlovala znaky, podle kterych je potme rozezname ... nase mandarinstina bohuzel ale zatim neni do te miry dokonala, abychom jeji jemny humor dovedly ocenit... :)
... svetlusek v temnem lese mam jedno giga na karte ... tez mam skupinovou fotku nasi vypravy ... :)))
dobrou noc!
Den ve znameni zemetreseni...
... nastesti ne v realu!
Zase jsme toho velmi uhlidaly - prvni fotka jeste od SunMoon lake - v noci hodne prselo, prestalo az kolem seste, pres den slunce - ted vecer vitr a silne ochlazeni - ze tricetistupnoveho vedrovlhka najednou ponozky a mikiny!
V horach jsme nejprve trochu smejdily po cajove plantazi, pak pokracovaly do nedalekeho Puli, kam vsichni jezdi do parku s “papirovym dómem” ... kaple z papirovych roli vznikla jako symbol po zemetreseni v japonskem Kobe - po deseti letech byla demontovana a prevezena na Taiwan... Tulu zaujala zajimava jednoducha stavba z bambusu stojici nedaleko - zdanlive nepristupna, ale nam se povedlo najit k ni cestu- pan “zemedelec” zaspineny, co nedaleko cosi kutil v roští, se ukazal jako majitel- stavitel ... inzenyr/konstrukter z jakesi velke firmy sem jezdi na vikendy, odreagovava se a rukama tvori ... pozval nas na caj a zajimave jsme si popovidali...
... ale beru to moc rozvlacne...
Pak prejezd na predmesti mesta Taichung, kde je Muzeum zemetreseni 921 ... uchvatne, otresne, zajimave, instruktivni - naprosto jedinecna koncepce - v miste, kudy probihala trhlina, ktera zdevastovala stredni skolu, bylo ponechano mnohe in situ zakonzervovane po katastrofe - doplnene modernimi pavilony, podperami a ochrannymi prvky
- a uz byl zase vecer, tak jsme popojely aspon kousek po dalnici a sehnaly “pokoj s posteli na koncertnim kridle” :))
- dobrou noc!:)
Skoroposledni den byl ve znameni čaje...
... tak, a mame po zizalkach - zitra vecer odlet - musime se pripravit na studeny odchov na pekingskem letisti!
Vcera vecer se zvedl silny vitr a nahle se ochladilo- z tech vlhkych dusnych tricitek a vic je ted kolem dvaceti a stale to vypada na dest. Na pocasi jsme mely velkou kliku - ackoliv predpoved byla casto nehezka, vubec nikdy jsme nezmokly - maximalne chvili krapalo - parkrat lilo, ale to jsme bud jely autem, nebo v noci spaly.
Dnes jsme rano jely na chvili do kopcu na male proflakle nadrazi zdejsi historicke horske zeleznice - snedly jsme si tam snidani a pak jsme to nakoply po dalnici do kopcovite oblasti Maokong - s cajovymi plantazemi a vyhlasenymi cajovnami. Jelikoz v pondeli je mimo provoz kabinkova lanovka, ktera tam jezdi z Taipei, byl tam klid a temer bezturistčí :) ... popily jsme caj, nakoupily jsme, “pokecaly” s pani mistnackou a jely na hlavni nadrazi vratit auto.
Alzbetu musim pochvalit pred nastoupenou jednotkou za skvele navigovani - nicmene jizda pres cele Taipei v dobe odpoledni spicky byla opravdu zazitkova! :)
Bydlime hned u hlavniho nadrazi, abychom se nemusely moc namahat z pujcovny a zaroven nam odsud zitra pojede rychlovlak na letiste. Je to skoro “kapsulovy” hotel - velmi cisty, velmi vymakany, nikterak levny - s titernymi pokoji, zato s velkym spolecnym prostorem (posledni fotka)...
A naposled jsme vecer zasly do stare tradicni cajovny na japonskou veceri (predposledni foto)
Dokoupily jsme Josefine saticky (ale nemaji krajecky - to tam musim dosit!!)
Dosly nam penize, tak jsem se skripenim zubu vytahla i tisicovku, kterou jsem si puvodne schovala do sbirky ... :)
... zdravim domu!!
|
